Základy romské gramatiky
Stručný přehled gramatiky slovenské (severocentrální) romštiny z gramatických tipů kurzu Čiriklo, s příkladovými větami.
Zdarma · iPhone s iOS 17.0 nebo novějším
Android: v testování na Google Play, brzy ke stažení
Díky! Až bude Čiriklo na Google Play, napíšeme ti.
Adresu se nepodařilo uložit. Zkontroluj ji a zkus to prosím znovu.
Sloveso být
| Romsky | Česky |
|---|---|
| me | já |
| tu | ty |
| jov | on |
| joj | ona |
| som | jsem |
| sal | jsi |
| hino | je (on)Tvar slovesa být pro mužský rod: jov hino – on je. |
| hiňi | je (ona)Tvar pro ženský rod: joj hiňi – ona je. |
| Příklad | Česky |
|---|---|
| Me som Rom. | Jsem Rom. |
| Tu sal Romňi. | Ty jsi Romka. |
| Jov hino gadžo. | On je Nerom. |
| Joj hiňi Romňi. | Ona je Romka. |
Sloveso být
me som – já jsem, tu sal – ty jsi, jov hino – on je, joj hiňi – ona je, amen sam – my jsme, tumen san – vy jste, jon hine – oni jsou. Tvar hin (je) se používá, když rod není důležitý: Oda hin kher. – To je dům.
Byl jsem
Minulý čas slovesa být: somas (byl/a jsem), salas (byl/a jsi), has (byl/a, bylo).
Členy a rod: o a e
| Příklad | Česky |
|---|---|
| Me som e Jana. | Jsem Jana. |
| Me som o Martin. | Jsem Martin. |
| E baba hiňi khere. | Babička je doma. |
| O čhavore hine khere. | Děti jsou doma. |
Jména se členem
Před jmény se v romštině často používá člen: o pro muže, e pro ženy. Me som o Martin. – Jsem Martin. Me som e Jana. – Jsem Jana.
Mužský a ženský rod
Romská podstatná jména jsou mužského nebo ženského rodu. Člen o stojí před mužským rodem (o dad), e před ženským (e daj). V množném čísle je o (o čhave).
Přídavná jména: -o, -i, -e
| Příklad | Česky |
|---|---|
| O kher hino baro. | Dům je velký. |
| E čhaj hiňi cikňi. | Dívka je malá. |
| Mire phrala hine terne. | Moji bratři jsou mladí. |
| Tiri pheň hiňi šukar. | Tvoje sestra je hezká. |
Koncovky -o, -i, -e
Přídavná jména mají v mužském rodě -o (baro kher – velký dům), v ženském -i (bari fameľija – velká rodina) a v množném čísle -e (bare čhave – velcí chlapci).
Změkčování
V ženském rodě se d, t, n, l před -i změkčují: cikno → cikňi, kalo → kaľi, lolo → loľi, terno → terňi.
Šukar se nemění
Některá přídavná jména mají jediný tvar: šukar čhavo (hezký chlapec), šukar čhaj (hezká dívka).
Přejaté barvy
Barvy belavo (modrý), šargo (žlutý) a žeľeno (zelený) mají v obou rodech -o: šargo phabaj – žluté jablko, i když phabaj je ženského rodu. V množném čísle končí na -a.
Můj, tvůj, náš
| Příklad | Česky |
|---|---|
| Miri daj hiňi khere. | Moje máma je doma. |
| Kaj hino tiro dad? | Kde je tvůj táta? |
| Amaro kher hino baro. | Náš dům je velký. |
Můj, moje, moji
Přivlastňovací zájmena mají koncovky podle rodu: miro dad (můj táta), miri daj (moje máma), mire phrala (moji bratři). Stejně tiro/tiri/tire (tvůj), amaro/amari/amare (náš), leskero (jeho), lakero (její).
Jak se řekne „mít“: hin man
| Příklad | Česky |
|---|---|
| Hin man phral. | Mám bratra. |
| Nane man pheň. | Nemám sestru. |
| Hin tut rikono? | Máš psa? |
| Nane man love. | Nemám peníze. |
Mám = je mi
Romština nemá sloveso „mít“. Říká se Hin man phral. – doslova „Je mě bratr“, tedy Mám bratra. Hin tut? – Máš? Nane man. – Nemám.
Mít zvíře
Stejně jako u rodiny: Hin man rikono. – Mám psa. Nane man mačka. – Nemám kočku.
Přítomný čas
| Příklad | Česky |
|---|---|
| Me chav maro the pijav thud. | Jím chleba a piju mléko. |
| Chas phabaj? | Ješ jablko? |
| O čhavo chal jandro. | Chlapec jí vejce. |
| So keres? Kerav buťi. | Co děláš? Pracuji. |
Přítomný čas
Slovesa mají koncovky podle osoby: kerav (dělám), keres (děláš), kerel (dělá), keras (děláme), keren (děláte, dělají). Podobně chav, chas, chal (jím, ješ, jí) a pijav, pijes, pijel (piju, piješ, pije).
Sloveso jít
Te džal (jít): džav (jdu), džas (jdeš / jdeme), džal (jde), džan (jdete / jdou).
Chci a mám rád: kamav a rado
| Příklad | Česky |
|---|---|
| Kamav zumin. | Chci polévku. |
| Kames te chal? | Chceš jíst? |
| Rado giľavav. | Rád zpívám. |
| Kamav o ňilaj. | Mám rád léto. |
Chci + sloveso
Kamav znamená chci i mám rád. S dalším slovesem se pojí slovem te: Kamav te chal. – Chci jíst.
Rád dělám
Slovo rado se dává před sloveso: Rado khelav. – Rád tancuji. Rado genav. – Rád čtu.
Budoucí a minulý čas
| Příklad | Česky |
|---|---|
| Tajsa avava. | Zítra přijdu. |
| So kereha tajsa? | Co budeš dělat zítra? |
| Idž somas khere. | Včera jsem byl doma. |
Budoucí čas
Budoucí čas se tvoří přidáním -a: džav (jdu) → džava (půjdu), avav (přicházím) → avava (přijdu), kerav (dělám) → kerava (udělám). Ve 2. osobě se -s mění na -h: aves → aveha (přijdeš).
Byl jsem
Minulý čas slovesa být: somas (byl/a jsem), salas (byl/a jsi), has (byl/a, bylo).
Rozkazy a zákazy
| Příklad | Česky |
|---|---|
| Av andre, beš tele! | Pojď dál, sedni si! |
| Šun, so phenav! | Poslouchej, co říkám! |
| Ma dara, av adaj! | Neboj se, pojď sem! |
Rozkazy
Rozkazovací způsob je často jen kmen slovesa: Av! (Pojď!), Dža! (Jdi!), Dikh! (Podívej se!), Šun! (Poslouchej!). Zákaz se tvoří slovem ma: Ma dara! – Neboj se!
V, do, na – a pádové koncovky
| Příklad | Česky |
|---|---|
| Andro veš hin ruv. | V lese je vlk. |
| O čhavore džan andre škola. | Děti jdou do školy. |
| Pro skamind hin maro. | Na stole je chléb. |
| Bešav Prahate. | Bydlím v Praze. |
Do a v
Andro (v, do) se pojí se slovy mužského rodu: andro foros – ve městě i do města. Andre se ženským rodem: andre škola – ve škole i do školy.
Na stole
Pro znamená na: pro skamind – na stole i na stůl.
Z Prahy, v Praze
U názvů měst se používají pádové koncovky: Prahate – v Praze, Prahatar – z Prahy.
Množné číslo
| Příklad | Česky |
|---|---|
| Hin la šukar jakha. | Má krásné oči. |
| Dukhan man o pindre. | Bolí mě nohy. |
Oči, uši, ruce
Množné číslo: jakh → jakha (oči), kan → kana (uši), vast → vasta (ruce), bal → bala (vlasy), pindro → pindre (nohy).
Bolí mě
Dukhal man o šero. – Bolí mě hlava. Když bolí víc věcí, sloveso je v množném čísle: Dukhan man o pindre. – Bolí mě nohy.
Lidé a zvířata jako předmět
| Příklad | Česky |
|---|---|
| Dikhav o kher. | Vidím dům. |
| Dikhav la čha. | Vidím tu dívku. |
| Šunav le dades. | Poslouchám tátu. |
Vidím tě
Když je předmětem věty člověk nebo zvíře, mění se tvar: Dikhav la čha. – Vidím tu dívku. U věcí se tvar nemění: Dikhav o kher. – Vidím dům.
Zdrobněliny
Zdrobněliny
Přípona -oro/-ori dělá slova menšími a něžnějšími: čiriklo → čirikloro (ptáček), čhaj → čhajori (holčička).
Je to jen přehled a gramatika se mezi romskými dialekty liší. Víc v průvodci Jak se naučit romsky.
Další o romštině
- Pozdravy v romštině: dobrý den, děkuji, mám tě rád
- Čísla v romštině
- Rodina v romštině
- Romská abeceda a výslovnost
- 73 romských frází pro začátečníky
- Jak se naučit romsky
- Romské dialekty
Nauč se to s aplikací Čiriklo
Bezplatná aplikace Čiriklo učí slovenskou romštinu v krátkých lekcích jako ve hře: každé slovo i větu si poslechneš, i zpomaleně, a procvičuješ je, dokud ti neutkví v paměti.
Zdarma · iPhone s iOS 17.0 nebo novějším
Android: v testování na Google Play, brzy ke stažení
Díky! Až bude Čiriklo na Google Play, napíšeme ti.
Adresu se nepodařilo uložit. Zkontroluj ji a zkus to prosím znovu.